České děti z Ukrajiny vystoupily na Staroměstském náměst

15.7.2015

Malí krajané z ukrajinské obce Novhorodkivka předvedli ve středu své umění při veřejném vystoupení, které pro ně v parku u Staroměstské radnice zorganizovala Nadace Pražské děti ve spolupráci s Městskou částí Praha 1. Ta dětem, jež k nám jezdí už několik let, zajišťuje – za pomoci řady dobrých lidí – krásný pobyt a program. Písničky i taneční čísla dětí, vystupujících spolu s cimbálovkou Kyčera, přilákaly velkou pozornost a vyvolávaly bouřlivý aplaus.

„Děti chtěly vystoupit, aby samozřejmě ukázaly, co umějí, ale hlavně chtěly svým vystoupením poděkovat všem, kteří se o ně u nás starají,“ vysvětlila radní Prahy 1 pro školství a občanskou společnost Eva Špačková, která si vzala program a pobyt dětí u nás na starost.

Koncert se skládal z velkého počtu zejména českých a moravských písniček, nechyběly ale ani ukrajinské a zejména pak česká a ukrajinská hymna, jež děti obě zazpívaly s velkým zápalem.

Obec Novhorodkivka, původně Čechohrad, byla založena v roce 1869 Čechy, kteří přišli zejména z východních Čech z okolí Litomyšle a Ústí nad Orlicí. Vždy to byli dobří zemědělci, hospodáři i muzikanti. Přestože se do vesnice postupně stěhovaly i další národnosti, hlavním jazykem dlouho byla čeština. Vše se pochopitelně zhoršilo za komunistů a Stalina. Po druhé světové válce pak byla obec Čechohrad přejmenována na Novhorodkivku. Tamější situace se značně zlepšila pro roce 1990 a od roku 1999 v obci například stojí katolický kostel.

Koncert s dětmi připravil jejich český učitel Jiří Bernkopf. „Děkujeme Městské části Praha 1 na neuvěřitelně krásný pobyt, děkujeme Nadaci Pražské děti, která pro nás zorganizovala tento koncert, a děkujeme mnoha dalším dobrým lidem, kteří nám pomáhají a kteří nás podporují,“ řekl Jiří Bernkopf, jenž (nejen) české děti učil v Čechohradu dva a půl roku češtinu a nacvičoval s nimi i písničky, jež předvedly při svém koncertu.

Když člověk krásné vystoupení dětí z východu Ukrajiny poslouchal, ani si neuvědomoval, že nejsou od nás, třeba odněkud ze Slovácka, že je jejich vesnice tak vzdálená od té naší, stejně, jako jsou bohužel mnohdy vzdálené i jejich problémy.

„Jedeme za sluncem a holky mávaj, jedeme za sluncem o kousek blíž,“ zpívaly v jedné písničce čechohradské děti a my jim přejme, aby jejich cesta byla radostná a úspěšná, a nejen jejich, ale celé jejich země.

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.